Humans of Vzlet:
Lenka Kabrhelová

Připravili jsme si pro vás nový rozhovorový seriál HUMANS OF VZLET, ve kterém vám každý týden přineseme rozhovor s osobností, která je nám blízká. Herci, umělci, muzikanti, ale i vzletí sousedé, kteří nás inspirují.

Dvanáctou osobností HUMANS OF VZLET je novinářka, rozhlasová moderátorka a reportérka Lenka Kabrhelová. Je autorkou a moderátorkou podcastu 5:59 na Seznam Zprávách. V minulosti založila a vedla podcast Vinohradská 12 v Českém rozhlase. V ČRo působila také jako reportérka a zahraniční zpravodajka v Rusku (2008-2013) a USA (2013-2017). V roli korespondetky informovala o přelomových událostech posledního desetiletí, od války v Gruzii až po americké prezidentské volby, které do Bílého domu dovedly Donalda Trumpa. Je držitelkou Ceny Karla Havlíčka Borovského za rok 2020. V roce 2017 získala v USA prestižní novinářské ocenění „Nieman Fellowship“ na Harvardově univerzitě, kde se během ročního pobytu zabývala polarizací médií a vztahy střední Evropy k Rusku a Spojeným státům.

Rozhovor s Lenkou Kabrhelovou vede divadelní lektorka Petra Šavrdová.

DL: Jsme moc rádi, že jsme ve Vzletu na jevišti mohli přivítat rozhlasovou moderátorku a reportérku Lenku Kabrhelovou, zakladatelku a autorku podcastu 5:59 na serveru Seznam Zprávy. Co vás vedlo k tomu vytvořit tuto platformu (předtím jste založila a vedla také úspěšný podcast Českého rozhlasu Vinohradská 12) a otevřít ji současným tématům?

LK: Ještě v Českém rozhlase jsem zakládala zpravodajský podcast s tím, že tu takový formát chyběl. Vrátila jsem se tehdy do ČR po deseti letech téměř nepřetržitého života v zahraničí (působila jsem v letech 2008 – 2017 jako zpravodajka Českého rozhlasu v Rusku a v USA). Byla jsem samozřejmě v kontaktu s českým prostředím, ale zjistila jsem, že u řady zpravodajských článků, rozhovorů a statí, které jsem v českých médiích četla, mi chyběl kontext. To byl důležitý impuls k tomu zvolit právě tuto podcastovou formu, kterou jsme zachovali i po přechodu do Seznam Zpráv a založení zpravodajského podcastu 5:59. Jako novinářka jsem strávila ve zpravodajství celý svůj profesionální život, proto mi dává smysl věnovat se aktuálním a živým tématům, která hýbají společností ať už v Česku, nebo v zahraničí. Stále více lidí využívá audio jako primární zdroj informací a naším cílem je být tu pro ně a zprostředkovat jim skrze podcast 5:59 analytický, podrobný a nezaujatý vhled do situace.

DL: Proč jste zvolila zrovna formu rozhovorů? V minulosti jste pracovala i solitérně jako zahraniční zpravodajka.

LK: Vyplynulo to docela přirozeně – informace se samozřejmě dají získávat z různých zdrojů, pro mě je ale rozhovor základem komunikace, který člověka motivuje ke snaze pochopit hledisko druhého i to, odkud názorově vychází. A je přitom jedno, jestli jste v podcastovém studiu nebo v terénu třeba v Rusku nebo v USA. Rozhovory v podcastu 5:59 jsou ale specifické: nejde o konfrontační žánr, který je klíčový například u rozhovoru s politiky nebo aktéry různých událostí. My se snažíme více o analýzu. S mluvčím máme společný zájem, a to zprostředkovat posluchači co nejvíc informací v co nejširším kontextu. Zjednodušeně řečeno, nemusím jako moderátorka páčit z hosta informace, protože je třeba veřejnosti nechce sdělit. Naopak mým úkolem je přihazovat do konverzace nová témata a úhly pohledu. S hostem o nich pak vedeme dialog, který obohatí publikum. V podcastu 5:59 ovšem máme žánrů celou paletu, zdaleka to nejsou jen epizody postavené na rozhovorech. V posledním roce jsme si konečně vyzkoušeli i jiný přístup k storytellingu – narativní série “Slopné: kdo je vrah?” a “Sekty CZ” jsou postavené na klasickém vyprávění, které vás chytne na začátku a pustí až u poslední epizody. Vřele doporučuju k poslechu.

DL: Jak moc dopředu plánujete nahrávací obsah – témata a hosty?

LK: U běžných epizod 5:59 je to hodně krátká obrátka. Jsme zpravodajský podcast a reagujeme na aktuální dění, což znamená většinou přípravu ze dne na den. To pochopitelně přináší adrenalin, ale i hodně stresu. (Úsměv) U zmíněných narativních podcastových řad je to jinak. Ty vyžadují dlouhou přípravu, měsíce reportování, psaní scénáře a celkově náročnou dramaturgickou práci. Letos jsme spustili i další speciální projekt – MDŽ, což je podcast věnovaný především ženám. Tam je to někde uprostořed: témata i hosty plánujeme delší dobu, natáčení ve studiu pak má ten samý drive a rychlost jako naše klasické rozhovorové epizody. Dokonce je to možná i svižnější, protože MDŽ má konverzačnější a hravější formát.

DL: Měla jste někdy touhu postavit se na jeviště do záře reflektorů?

LK: Nepamatuju se! (Smích) I když je pravda, že jsme si jako malé děti s mojí starší sestrou hrály na zpěvačky s vařečkou v ruce místo mikrofonu a plínou na hlavě místo dlouhých vlasů. Takže kdo ví! (Smích) Na každý pád vstup na scénu Vzletu mě naplnil velkou pokorou a ještě větším obdivem vůči divadlu. Respekt vůči každému, kdo se takto vydá s tvůrčí kůží na trh.

DL: Podcast 5:59 ožívá na scéně vršovického Vzletu. Co převedením na jeviště získává a co naopak ztrácí?

LK: Získává celý nový rozměr – máte nás tu v 3D na jevišti! (Úsměv) Oproti klasickému audiu „do uší” je to možná trochu méně intimní zážitek. Ale z mého pohledu je jevištní stránka podcastu fantastická. Pokud jste nás ještě neviděli, hlavně zahoďte všechny stereotypní představy o nějakém klasickém povídání, které je jen ze studia přesazené na jevištní scénu. 5:59 na scéně Vzletu je skutečný experiment, kde má své místo vyprávění, ale i hudba, sound design, live cinema a spousta dalších prvků, které dohromady vytvářejí jedinečný zážitek. Oživlý podcast je trefné sousloví, ale možná nevystihuje všechno – to jak naplňující, překvapivé a zároveň lidské naše představení může být.

DL: Po příspěvcích hostů, které mají pevně danou podobu, přijde diskuze s diváky. Máte už zkušenosti s interakcí s živým publikem?

LK: Ano, v tom ohledu jsem už nějaké zkušenosti nasbírala. S podcastem 5:59 za sebou máme řadu veřejných „živých” natáčení i vystoupení před diváky. Je to svébytný žánr, který má svá vlastní pravidla. Osobně si ho užívám, protože má kouzlo živého vysílání. A je vždy obohacující se potkat s publikem. Naši posluchači jsou skvělí, mají zajímavé postřehy a podnětné dotazy. Je skvělé se naživo vidět a nesedět jen za mikrofonem v nahrávacím studiu.

DL: Míváte někdy volný večer, abyste se mohla přijít podívat do Vzletu jako divák?

LK: S volnem jsem ještě pořád trochu na štíru, ale lepší se to! (Úsměv) Dokonce i do Vzletu jsem se už jako divačka dostala a to před časem na derniéru Společenstva vlastníků od divadla Vosto5 (představení mělo derniéru v lednu 2023, pozn. aut.). Bohužel mi zatím uteklo představení Objal mě bůh a nic v režii Daniely Špinar a dramaturgii Marty Ljubkové, na které jsem se moc těšila. Ale nevzdávám to, a v příští sezóně to napravím. (Úsměv)

Poznámka: 5:59 na scéně čeká na ukotvení termínu pro další reprízu ve Vzletu, ale v létě se můžete přijít podívat na tento experimentální projekt na Colour of Ostrava a to 19. července do Vítkovice Gong stage.