Kytice, My Homeland
ENGLISH BELOW
Toč se a vrč můj kolovrátku, všecko ve světě jen na obrátku, a život lidský jako sen…
Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Vodník nebo Dceřina kletba… Notoricky známé texty, které jsou v naší současné společnosti vnímány jako jakási hororová pohádka. Právě tento fakt se stal impulzem k uvažování nad divadelním zpracováním, které by více než pohádkové motivy akcentovalo fenomenální použití nesčetných metafor, jimiž je Erbenův text protkán.
Režisérka Eliška Říhová z celé Kytice citlivě vypreparovala základní desku svojí inscenace, a to vztah matky a dcery, který je nejen východiskem většiny balad, ale především hybatelem jejich děje. Spolu s dramaturgyní Alžbětou Novákovou rozvíjí situaci jak konkrétní matky, která zabije své dítě, tak matky archetypální, která třímá v rukou celý svět. Matku lze vnímat jako univerzální pravzor bez ohledu na gender, a proto se s ní diváci setkají v mužském obsazení, v podobě oceňovaného herce Michala Kerna. Dceru v různých vývojových stádiích zhmotní Lukas Blaha Bliss, Sára Vosobová a David Petrželka.
Kytice z pověstí národních je ztělesněním textu, který od devatenáctého století prochází životem všech lidí v naší zemi. I proto si autorky myslí, že je možné, považovat Erbenovy verše za náš domov, our homeland, hájemství, do kterého se ale málokdo chce schovat, protože na první pohled překypuje bezmocí, krutostí a smrtí. Inscenace Kytice, my homeland předkládá všechny tyto atributy jako transformační nutnost, kterou si rodiče a jejich děti musí odžít, aby postoupili ve svém vztahu dál. Balady tedy slouží jako metaforická paralela ke komplikovanému vztahu dítě-rodič, který po generace oboustranně protkává strach ze selhání.
Vyprávíme příběh matky, která má nekonečný počet pokusů na to, dovést k dospělému životu svoji dceru. Dítě v Kytici sice opakovaně umírá, ale také se znovu a znovu rodí.
Upozorňujeme diváky, že se v tomto představení používá stroboskop.
Tvůrčí tým
Režie, úprava textu: Eliška Říhová
Dramaturgie: Alžběta Nováková
Scéna: Jan Tomšů
Kostýmy: Linda Boráros
Video: David Pavlis
Hudba: Ivan Acher
Pohybová spolupráce: Angela Nwagbo
Lightdesign: Vojta Tomášek
Technická produkce: Štěpán Hejzlar
Produkce: Alice Kofláková, Ester Zoe Pospíšilová
Hrají:
Michal Kern, Lukas Blaha Bliss, Sára Vosobová, David Petrželka, Dita Fialová
Inscenace Kytice, my homeland vznikla za podpory Státního fondu kultury ČR.
Z OHLASŮ DIVÁKŮ:
„Naprosto neotřelé – ve vší pozitivitě, kterou tohle slovo může mít! Skvělý herecký výkon Michala Kerna vyzdvihl tuhle adaptaci/parafrázi na Kytici na úroveň představení, co stojí za to vidět.“ (Katakomb 90%, i-divadlo.cz)
„Úžasné, nápadité! Michal Kern dechberoucí!“ (Elus 90%, i-divadlo.cz)
EN
The Treasure, The Wedding Shirt, Lady Midday, The Golden Spinning-Wheel, Christmas Eve, Little Dove, The Water-Goblin or The Daughter’s Curse… These are notorious texts perceived in contemporary Czech society as a kind of horror fairy tale. This perception sparked the idea of a theatrical adaptation aimed at accentuating Erben’s phenomenal use of countless metaphors woven throughout the text, transcending mere fairy-tale motifs.
Director Eliška Říhová has delicately dissected from Kytice (The Bouquet) the core of her production – the mother-daughter relationship. This dynamic serves not only as the foundational element of most of the ballads in the collection but also propels their narratives forward. Collaborating with dramaturg Alžběta Nováková, she explores the complexities of both a specific mother who kills her child and the archetype of a mother who cradles the world in her hands. The mother figure transcends gender, emerging as a universal role model, and thus is portrayed by award-winning actor Michal Kern. Lukas Blaha Bliss, Sára Vosobová and David Petrželka embody the daughter at various stages of her journey.
Kytice stands as a timeless text woven into the fabric of Czech culture since the 19th century. It is this enduring presence that leads the creators to view Erben’s verses as our collective home – a sanctuary in which few seek refuge because of its initial appearance of helplessness, cruelty and death. The production of Kytice, my homeland presents these themes as transformative necessities that both parents and children must confront to evolve their relationship. The ballads serve as symbolic mirrors reflecting the intricate dynamics of the child-parent relationship, perpetually entwined with the fear of inadequacy across generations.
We tell the tale of a mother who possesses an endless number of attempts to bring her daughter to adulthood. The child in Kytice dies again and again but is also continuously reborn.
Creative team
Directed and adapted by: Eliška Říhová
Dramaturgy: Alžběta Nováková
Sets: Jan Tomšů
Costumes: Linda Boráros
Video: David Pavlis
Music: Ivan Acher
Movement collaboration: Angela Nwagbo
Lightdesign: Vojta Tomášek
Technical production: Štěpán Hejzlar
Production: Alice Kofláková, Ester Zoe Pospíšilová
Performers: Michal Kern, Lukas Blaha Bliss, Sára Vosobová, David Petrželka, Dita Fialová
